Historie

Vznik JZD v Čáslavicích

První zmínka o družstvu byla již v dubnu 1949 , kde byli zemědělci na veřejné schůzi seznámeni s otázkou zem. družstev, ale k ustavení přípravného výboru nedošlo. Ten byl ustaven o rok později, 13.dubna 1950 a členy přípravného výboru byli : Rudolf Hobza č.132 předseda, Karel Hanzal č. 108, Adolf Vláčil 161, Jan Nevoral 147, František Hruška 149.

Během r.1950 byl přípravný výbor rozšířen o Tomáše Venhody 104, který byl zvolen novým předsedou přípravného výboru. Dále v něm byli : Ferdinand Martenek 145, Antonie Machovcová 137, Julie Martenková 146, Stanislav Souček 169, Bedřich Souček 136 a Karel Vařbuchta 164. Téměř všichni byli dělníci a vlastnili jen malá políčka, která získali parcelací velkostatku Sádek. Tito členové a další, kteří přistoupili během r. 1950 a 1951, hospodaří ještě soukromě a vzájemně si vypomáhají. Pole jim i nadále obdělávají větší rolníci a oni jim za to pomáhají při špičkových pracech. V r.1952 získává přípravný výbor od STS Třebíč traktor Svoboda 12 a některé závěsné nářadí - pluh, brány, vyorávač, obraceč píce a později i samovaz. Od tohoto roku obdělávají členové svá pole pomocí těchto strojů a částečně přestávají být závislí na půjčování potahů od rolníků. Proces združstevňování neprobíhal hladce.

V obci bylo mezi sousedy dosti mrzutosti, některé spřízněné rodiny se na sebe zlobily, lidé se mezi sebou přeli a na združstevňování měli rozličné názory. V r.1952 přešlo JZD na první typ hospodaření, to znamená, že tito členové prováděli některé práce společně, ale sklízí každý ještě sám ze svých polí. V r.1952 byl předsedou zvolen Rudolf Hobza a JZD získává od ONV lis, mlátičku, valník, elektromotor a další drobnější věci a začíná být nezávislé na rolnících. Koncem roku hospodaří JZD na výměře kolem 200 ha. V r.1953 přistoupili do JZD další členové, většinou dělníci z továren, manželky stávajících členů i členů nově přistoupivších. Členská základna s e rozrostla na téměř 50 členů, obec jim přidělila svoje pozemky a na konci roku má JZD 202 ha zem.půdy. JZD žádá o hospodářsko-technickou úpravu pozemků a tak půda byla celena do celku o výměře 15-25ha.

V r.1953 a 1954 zajíždějí do naší obce agitátoři z třebíčských podniků, kteří spolu s funkcionáři z obce navštěvují soukromé rolníky, přesvědčují je do vstupu do JZD, ale zatím s nevalným úspěchem. V r.1954 se mnozí rolníci již ohlíží po JZD, ale ohled na spoluobčany a příbuzné jim brání ve vstupu do JZD. Mnozí z nich by vstupem do JZD získali, poněvadž v této době se dřou na svých polích,místy dosti vzdálených, poněvadž se jim nedostává pracovních sil z řad bezzemků, jak tomu bývalo dříve. Myšlenka družstevního hospodaření úspěšně pokročila v r.1955, kdy do JZD vstoupili dva velcí rolníci, a to Karel Venhoda 59 s 20 ha zemědělské půdy a Ferdinand Nedvědický s 15 ha zem.půdy. Jejím vstupem získává JZD 2 páry koní, hovězí a vepřový dobytek, hospodářské budovy, mlátičky, motory a další hospodářské nářadí. Zároveň s půdou těchto rolníků je družstvu předáno několik ha půdy z Loukovic a tím se výměra zvyšuje na 300 ha zem.půdy. Osev ozimů se provádí společně, stejně tak i ostatní podzimní práce. Na členské schůzi 7.12.1955 podává přihlášky do JZD 32 členů a členek , vesměs manželských dvojic. Členská schůze se usnáší, že budou přijati od 1.1.1956. Na této schůzi je také zvolen nový předseda . Stává se jím Karel Venhoda č.59. Členská schůze rovněž odsouhlasila, že od 1.1.1956 přejde JZD na třetí typ hospodaření, to znamená všechny práce se budou dělat společně.

K 1.lednu má tedy JZD přes 40 členů a je možno o nich říci, že jsou to zakladatelé JZD Čáslavice. Hospodaří společně a o výsledky práce se rovněž dělí společně a stejným dílem. Začátek tohoto hospodaření vypadá jako krůčky malého dítěte plné omylů a chyb, jak už to u všeho nového a vznikajícího bývá. V r.1956 byla provedena nová technicko-hospodářská úprava pozemků, které byly sceleny a ozimy jsou zasety na společných velkých honech. Dobytek byl ustájen společně na č.35 a 59, prasata zatím zůstávají u jednotlivých členů. Členové dostávají záhumenky o výměře 0,50 ha, které jim JZD pomáhá obdělávat. Další rozšíření výměry polí doznalo JZD převedením polí rolníka Jindřicha Nahodila z Loukovic č.14,který je nabídl ve výměře 22 ha státu. Tyto pozemky dostalo JZD od ONV zdarma, majiteli byl zaplacen pouze živý inventář. Manželé Nahodilovi se nabídli, že budou ošetřovat dobytek v Loukovicích, což vedeni JZD uvítalo a později je přijalo za členy JZD Čáslavice.

Během jara 1956 přistoupilo dalších 10 členek do JZD, většinou manželek současných členů. Vedeni JZD rozhodlo, že bude pěstovat kuřata a péče o ně byla svěřena Žofii Martenkové. Drůbežárna byla zřízena v objektech panské zahrady na Sádku. Dosti značnou krizi prožívá JZD v r.1955 , kdy členové odmítají krmit, starají se především o svoje záhumenky, ale nakonec byla krize překonána a během roku jim byla vyplácena záloha 7 Kčs a na konci roku dobírali na jednotku 15 Kčs, tzn. celkem 22 Kčs a naturálie a navíc měli členové užitek i ze svých záhumenek.

MNV předává JZD sýpky na Sádku, kam se uskladňuje hlavně obilí, aby bylo tím zabráněno různým třenicím mezi vedením JZD a členy, u kterých bylo obili dříve uskladňováno. V r.1957, v lednu, na výroční členské schůzi, se vyplácejí doplatky, tzv.dobírky a po schůzi vládne spokojenost, poněvadž některé rodiny dobírají dosti velké peníze.

Tato schůze zvolila nové představenstvo, předsedou byl zvolen Rudolf Hobza č.132, místopředsedou Tomáš Venhoda 104, účetním Václav Čermák (nečlen JZD) a pokladníkem Karel Hanzal č. 108. Hned na jaře se přistoupilo k úpravám sýpky na Sádku, kde bude sklad většiny obilí, přistupuje se k přestavbě kravína v domě č.59 a to na jaře 1958, JZD přibírá od MNV zbývajících 34 ha polí a tím dosahuje výměry 400 ha a má 83 členů. Během roku bylo přijato dalších 31 členů se vstupem od l.ledna 1958. Od ledna 1958 má JZD již téměř 150 členů , na jednotku bylo vypláceno 20 Kčs a naturálie. VČS v lednu volí za předsedy Františka Trojana č.53, za členy představenstva Karla Venhody 59, Josefa Buličky č.50, Františka Vechety, Josefa Venhody, Františka Prodělala 88, Karla Hanzala 108, Marii Zadražilovou a Anežku Součkovou 169. Vedoucím rostlinné výroby byl určen Karel Venhoda č.59, ved. živočišné výroby Rudolf Hobza 132 . Skladníkem Leopold Chromý 33 a účetním Karel Kovář č.52. Hned na jaře se pokračovalo na přístavbě kravína ve stáji č.59, adaptována byla kolna v č.2 na vepřín. Byla provedena nová technicko-hospodářská úprava pozemků, představenstvo schválilo koupit traktor Zetor 25 a poprvé v historii naší obce byla pole k setí připravována pásovým traktorem STS Třebíč. Poprvé byla též z l5 ha zesilážována kukuřice. Koncem roku podalo přihlášky dalších 31 členů, kteří byli přijati od 1.1.1959. V r.1958 vedení JZD rovněž schválilo vyplácení přídavků na děti členů JZD.

Na VČS v únoru 1959 bylo přijato dalších 35 nových členů. Na této VČS byl opět zvolen předsedou František Trojan č.53, hlavním agronomem Karel Venhoda 59, zootechnikem Rudolf Hobza 132, ved. rostlinné výroby František Chromý 42 a František Pomahač 18. Během roku 1959 byla zadaptována drůbežárna na Sádku, volně byl ustájen dobytek v adaptovaných stodolách na č.35 a 36 a stodola v č.20 byla zadaptována na odchovnu prasat. V JZD byl rovněž zaveden chov včel , když místní včelaři předali do JZD 21 rojů.

Včelařem se stal Jan Čurda 29. JZD přebírá zbývající budovy z bývalého velkostatku na Sádku, od STS přebírá traktor Zetor Super a mlátičkový automat MC. Začalo se s úpravou luk v Rybníčkách a pod Bílým kopcem, kde byly rozhrnuty hráze a část luk byl zorána a zaseta dočasně směskou. Konec r.1959 je významný tím, že v listopadu a v prosinci přistupuje do JZD zbytek soukromých rolníků a tím je uzavřeno združstevňování naší obce, které trvalo, za rušných, někdy i dramatických podmínek, celých 10 let, což bylo na úkor JZD, poněvadž tam, kde združstevňováni probíhalo rychleji, získala družstva daleko větši podporu od státu. Od r.1960 hospodaří JZD na 614 ha zem.půdy a má necelých 200 členů. Z důvodu, že se silně rozšířila členská základna, klesla v r.1959 a rovněž v roce 1960, peněžní jednotka pouze na 13 Kčs. V r.1960 zůstává i nadále předsedou František Trojan 53 a také ostatní funkce zůstávají beze změny. V r.1960 byl zadaptován kravin nákladem 215 000 Kčs, v r.1961 byl postaven čtyřřadý kravín za více než 1 milion Kčs a jednotka se zvedla na 14,50 Kčs. Od února 1962 je předsedou JZD zvolen Vladimír Obůrka z Babic. Postavil se vepřín za 585 000 Kčs a peněžní jednotka se opět zvedla na 16,50 Kčs. V r.1963 se stává předsedou Jan Bartík č.20 a nastává období rozsáhlé výstavby a zlepšování hospodaření JZD. V r.1963 byly vybudovány silážní jámy, kolna na stroje a opraveny komunikace, vše za 2 miliony Kčs, peněžní jednotka je 17 Kčs.

V r.1964 byla postavena sýpka, odvodněno 10 ha pozemků a provedeny drobnější úpravy na stávajících objektech. Peněžní jednotka je 22 Kčs. V r.1965 se JZD Čáslavice slučuje s JZD Loukovice a sloučené JZD začíná hospodařit na 940 ha zem. půdy. Předsedou zůstává Jan Bartík. JZD pokračuje ve výstavbě objektů, jsou postaveny nové silážní jámy, postavena železná kolna na nářadí a odvodněno 13 ha pozemků. Investiční náklady činily přes 500 tis. Kčs na peněžní jednotku se vyplácí 20 Kčs. Významným rokem pro členy JZD byl rok 1966. Na VČS byla odhlasována pevná peněžní odměna 23 Kčs na odpracovanou jednotku, což má tu výhodu, že se nemůže výše peněžní jednotky měnit a členové mají zajištěn pevný a stabilní plat. Kromě toho bylo odhlasováno, že členové, kteří odcházejí do důchodu mají záruku minimálního důchodu 400 Kčs měsíčně. V tomto roce dostává JZD čestný název JZD Vysočina se sídlem v Čáslavicich.

Rovněž v r.1967 je pokračováno v investiční výstavbě. Je postavena kolna na nářadí, bramborárna, teletník, kolna na hnojiva a vyasfaltována cesta z Čáslavic do Loukovic. V r.1968 pokračuje výstavba prvotelkové stáje a stejně i v dalších letech, kdy se staví porodna prasat, horkovzdušná sušárna na Sádku, která měla být stavěna jako kooperační s JZD Stařeč a Rokytnice, ale když došlo ke stavbě muselo JZD do stavby investovat samo. Byly to téměř 2 miliony Kčs. Velmi se zlepšila i rostl. výroba, kdy v r.1968 byl dosažen výnos obilovin 30 q z ha, 212 q u brambor a dojivost stoupla na 2 122 litrů na dojnici. V r.1971 má JZD staveb za 11 693 000 Kčs, ostatních staveb za 960 000 Kčs, strojů a nářadí za 1 661 000 Kčs a dopravních prostředků za 1 618 000 Kčs. V této době je možno hovořit o družstvu, které se dostává na vysokou úroveň a mezi nejlepší v okrese. Zvýšily se hektarové výnosy obilí na 32 q, dojivost na 2 354 litrů. V r. 1972 přichází do JZD nový předseda Ing. František Matějek z Třebíče. Zároveň s ním nastává i změna ve funkci agronoma, kde místo Jana Tretery je zvolen František Pomahač, místo zootechnika Ing. Grosmann, který ale po půl roce odchází a funkci zootechnika přebírá František Trojan č.53. V tomto roce je postavena ocelokolna, dílny a garáže za 757 000 Kčs, odchovna mladého skotu, je oploceno středisko v Čáslavicích a na Sádku se začíná stavět velkovýkrmna pro 1 000 býků. V r.1975 dochází ke sloučení JZD Čáslavice s JZD Římov a družstvo hospodaří na výměře 1 467 ha zem. půdy.

V čáslavickém středisku byly vyasfaltovány cesty za 1 500 000 Kčs, byla dokončena stavba velkovýkrmny býků na Sádku a v Římově byla dokončena závlahová nádrž. V Římově byla též dokončena montážní hala, v Čáslavicích byl zřízen sklad náhradních dílů kooperace č.12 pro okolní družstva, do kooperace patří též horkovzdušná sušárna na Sádku, kde je vedoucím Rudolf Hobza, na Vískách patří kooperaci výrobna tvarovaných krmiv, kde je vedoucím Dušan Vacek a kooperační je též velkovýkrmna býků na Sádku, kde je vedoucím Ing. Josef Čechovský. V Římově byla dokončena druhá bytovka a v r.1976 postavena bytovka v Čáslavicích. V Římově je postaven sklad na stroje, zakoupeno dojící zařízení do K 174 a K 96 v Loukovicích. V r.1977 je zřízena nová závlahová nádrž u Radkovského mlýna, v Loukovicích je vybudován silážní žlab. V tomto roce bylo dosaženo ha výnosů 44,1 q, u brambor 234,3 q po ha a dojivost se zvedla na 3972 litrů.

O stabilizaci JZD můžeme hovořit v r.1979. Výnosy se stabilizovaly kolem 40 q po ha, dojivost kolem 40001. Mechanizace je v JZD na dobré úrovni, JZD má 35 ks kolových traktorů, 4 pásové traktory, 8 nákladních aut,10 ks sázecích a secích strojů, 29 strojů pro sklizeň objemových krmiv,6 ks obilních kombajnů,6 ks sklizečů brambor. V dalších letech byla rekonstruována porodna prasnic. Postavena bytovka v Čáslavicích a dokončena třídička brambor v Čáslavicích. V r.1981 končí jako předseda JZD v Čáslavicích Ing. František Matějek . Za 10 let, kdy působil ve funkci předsedy, dosáhlo družstvo významných úspěchů. Byl snížen úvěr u Státní banky, stabilizovala se rostlinná i živočišná výroba, byl vytvořen dobrý kolektiv funkcionářů a tím i dobrý kolektiv pracujících, kteří odváděli dobrou práci. V tomto období byli v dalších funkcích tito členové: hlavní zootechnik Ing.Bedřich Hanzal, hlavní agronom František Novák, hlavní ekonom Ing. Milan Plavec a hlavní mechanizátor Josef Trojan. Hlavním skladníkem byl Karel Martenek, který byl rovněž členem představenstva, měl velice dobrý vliv nejen na funkcionáře, ale i na členy a byl jedním z těch, kteří pomohli ke stabilizaci JZD. V r. 1982 přichází nový předseda Ing. Bohuslav Trojan , rodák z Čáslavic. Za jeho vedení se v r.1983 postavila čerpací stanice PHM, bylo zbudováno parkoviště před JZD a pokračovalo se v nákupu závlah. 0d Jednoty koupilo JZD bývalý hostinec č.60 a byla zde zřízena přidružená výroba - kovo. Výnosy obilovin v r.1983 stouply na 49,4 q z ha, dojivost na a 369 litrů a průměrný plat byl 2 553 Kčs. V r.1984 byla postavena nová trafostanice a zřízeny nové elektrorozvody. Mycí rampa, seník, silážní žlab na Sádku a sklad píce byly postaveny v r.1985, byla též opravena a rekonstruována truhlářská dílna.

Další změna ve funkci předsedy JZD nastává v r. 1986 , kdy předseda B.Trojan odchází do Jihlavy, kde bude pracovat jako ředitel “Díla” a za předsedy JZD Čáslavice je zvolen Ing. Zdeněk Bernat, který doposud pracoval jako vedoucí autodopravy JZD Hrotovice. V tomto roce byla dokončena bytovka v Čáslavicích, začíná stavba nové bramborárny, dokončuje se mycí rampa a je oplocen areál budov v Loukovicích. Družstvo dosahuje ve žních výnosů obilí 50,1 q z ha, brambor 201 q z ha. Rekordem JZD v tomto roce, ale i rekordem okresu, je dosažení dojivosti 5 128 litrů mléka na dojnici.

Tato dojivost přes 5 000 litrů se udržuje i v dalších letech a v roce 1988 dosahuje dojivost 5 175 l na dojnici. Rovněž výnosy se pohybují kolem 50 q, výnosy brambor přes 200 q a tak můžeme hovořit o velmi dobrém hospodaření našeho JZD. Od r.1987 bylo pokračováno v investiční výstavbě. Byl postaven druhý silážní žlab na Sádku, vybudovány nové nakládací rampy na Sádku, koupeno 10 kusů mikrobuněk pro přidruženou výrobu - mikro. V dalším roce byla dokončena odchovna mladého dobytka v Římově, zastřešen K 174 v Čáslavicích a zřízena zde nakládací rampa, v Čáslavicích a Římově byla postavena vrátnice, přistavena třídící linka v bramborárně. Na podzim r. 1989 odchází z Čáslavic předseda Ing. Zdeněk Bernat, který přechází do funkce předsedy ONV v Třebíči, a do VČS jej zastupuje František Novák , místopředseda JZD. V tomto roce byla vybudována nová asfaltová silnice z Čáslavic do Loukovic a betonový zastřešený silážní žlab.

Po dramatických změnách ve společnosti, které vyvrcholily 17.listopadu 1989 revolucí probíhá i období změn v družstvu. Od února 1990 se situace začíná postupně konsolidovat. V družstvu začiná pracovat toto hospodářské vedení:

Ing. Karel Fišer - předseda

Ing.Miroslav Čermák - místopředseda

František Novák - hlavní agronom

Ing. Josef Nedvědický - hlavní zootechnik .

Marie Steinochrová - hlavni ekonom

Ing. František Rohrer - hlavni mechanizátor

Ing. Josef Smejkal - vedoucí přidružené výroby

Miloš Veselý - vedoucí kooperace

Na volbách je rovněž zvoleno 13ti členné představenstvo, kde jsou zástupci ze všech úseků. Přehodnocuje se dosavadní koncepce budování družstva a přechází se na hospodaření, kde není rozhodující vyrobené množství, ale především ekonomika. Zastavuje se z důvodu nízké efektivnosti plynofikace, která měla stát 30 mil. Kčs , upouští se od výstavby 10 ti rodinných domků, za 4,5 mil. Kčs, výstavby polních hnojišť a radiofikace družstva 500 000 Kčs.

V r.1990 je dokončena rekonstrukce OMD v Čáslavicich na prvotelkovou stáj pro 102 kusů dojnic a provedena rekonstrukce dojení na 2 stájích. Zahajuje se výstavba teletníku v Římově za 5 mil.Kčs, jsou vyasfaltovány plochy v družstvu za 500 000 Kčs, v obci Čáslavice před administrativní budovou za 90 000 Kčs, v obci Římově za 270 000 Kčs a je zhotovena cesta z Římova na Vísky za 900 000 Kčs. Družstvo sdružuje finanční prostředky na budování prodejny v Loukovicích a pomáhá na stavbě pohostinství v Římově. V Loukovicích je provedena úprava silážního žlabu na výkrm prasat na hluboké podestýlce. V roce 1990 je dosažen rekordní výnos obilí v h istorii, kdy na 690 ha činí průměrný hektarový výnos 60,1 q. Na druhé straně především sucho se podílí na nižším výnosu brambor a nově zaváděné podmínky tržního hospodářství staví naše družstevníky před dříve nevídaný problém, jak zajistit odbyt vysoké výroby masa, mléka a máku. Rok 1990 je charakterizován vysokým tempem nových změn, kterým se přizpůsobuje i družstvo. Název “Jednotné zemědělské družstvo” se mění na “Zemědělské družstvo Čáslavice”. Činnost zahajuje družstevní Agrobanka, která umožňuje členům ukládat členské podíly a spořit na 6 % úrok bez výpovědní lhůty. Původní činnost zaměřená především na výrobu se musí rozšířit, aby v důsledku nových ekonomických změn byla zajištěna existence družstva i samotných družstevníků.